Glossary

ÁLFR, ÁLF (ze středoislandského. álfr, pl. álfar = 'skřítek')

V germánském bájesloví obecný název pro řadu nižších nadpřirozených bytostí, které odpovídají římsým lárům a penátům. Álfové se zpravidla vyznačují nižším vzrůstem. Pohanství dělí álfar na světlé (= ljósálfar) obývající zejména svět Ljósálfheimr (obyčejně situovaný nad svět lidí - Miðgarðr), a černé (= svartálfar, čili dvergar), obývající zvláště Svartálfheimr (zpravidla v podzemí).

Dvergar jsou bytosti u nás známé jako trpaslíci. Dle severského bájesloví byli álfar vytvořeni bohy z červů obývajících tělo první bytosti, obra Ýmiho. Vládcem álfů (a světa Álfheimr) je vánský bůh Freyr. V lidové slovesnosti jsou álfar 'skrytí lidé' ('skrytci') - lidé zapření (skrytí) před Bohem. Álfar jsou zruční řemeslníci (zvláště kováři), výteční znalci kouzel, původci nemocí a, podobně jako většina bytostí dlejících pod povrchem země, mají i oni vliv na její plodnost. Bylo jim obětováno při álfablótu (= oběť álfům) spojovaného s vánočním časem. Mezi nejproslulejší álfy se počítají Nibelungové (Nibelungen, Niflungar). Pověsti o álfech naznačují manický původ, tedy že álfar mohou být duše předků (lat. mánés).